home

Neesene

Jméno Heslo

Text

obrázek podporovány jsou formáty: JPG, PNG a GIF
šířka obrázku se automaticky zmenší (zvětší) na: 500 pixelů
maxim. povolená velikost: 300KB
přiložit obrázek? (Zaškrtněte, pokud chcete přilořit obrázek)

Jerycho (21.01.2010 22:35)

Ve snu mi volal pan vrátný, kterého jsem už leta neviděl. A jsem rád, že jsem ho neviděl, pamatuju si ho jako zlého agresivního chlapa, kvůli kterému nebylo nikomu příjemné vstupovat do budovy. Takže dnes ve snu mi volal, a vykládal mi něco o tom, že ležel v nějaké muslimské nemocnici a že si pamatuje na cigarety Neesene. V tu chvíli, kdy mi tohle do telefonu vykládal, bůhví proč, stál jsem na chodbě jakéhosi velkého špitálu a na zemi před sebou jsem zíral na papírovou krabici s nápisem NEESENE. Takový jsem měl zvláštní sen.

Pá (23.01.2010 22:44)

Seděla u kompu, zrovna jí přišel mail, hm, nechtěla být netaktní, popisuje jí nějaký svůj sen, ale ona přece není chodící snář ani psychoanalytik, no je to zajímavé ale má zrovna spoustu práce, kterou musí stihnout. A pak, své sny si většinou nepamatuje. Možná je to dobře. Musí teď makat. Hele, Neesene jsou cigarety? odepisuje.

Jerycho (26.01.2010 01:19)

Se svým snem jsem se svěřil kamarádce. Myslel jsem si, že do toho lucidního zážitku vnese nějaké nové světlo. Mezitím jsem prohledával internetové zdroje a pátral po slově NEESENE. K ničemu jsem nedospěl. O dva dny později se mi zdál další sen s jakýmsi záhadným slovem, ale ten jsem si zapomněl poznamenat. Vrátný se však už ve snu neobjevil. JO - pamatuji se, že jsem se ve snu zoufale rozplakal, protože mi umřela rybička. Silný zážitek. Zajímalo by mě, co by mi na to řekla kamarádka. Možná by mi jen řekla, že nevěděla o tom že mám rybičku. Samozřejmě že nemám, ale v tom snu jsem měl. A do mého života vstoupilo další zcela nové slovo. SURBAHAR. Tentokrát ale vím co znamená, a je důvodem mé čtvrteční cesty do Prahy ...

Pá (30.01.2010 11:23)

Ahoj!
Ve snáři neesene taky neni. Ani krabici s nápisem neesene viděti jsem nenašla. Je tu třeba rejži zelnou viděti nebo na velké vodě se plaviti, Kristu pánu se klaněti a labuť bílou viděti... O surbaharu taky nic. Zkusím sehnat jiný snář...

Jerycho (09.02.2010 08:54)

A včera večer jsem viděl - to ti musím říct - obličej. Když jsem se probouzel z krátkého večerního spánku, otevíral jsem oči a předemnou se jakoby pomalu rozplýval čísi obličej. Na Neesene jsem od svého prvotního románového snu nenarazil, ovšem obrázek surbaharu přikládám k této kapitolce. A co je to vlastně za román, který vypadá spíš jako rozhovor dvou lidí o snech? Bude to mít nějaký děj? Jsem poloviční romanopisec, ale zároveň i čtenář. Hledám to nenápadné místo, kde začíná zápletka. Kde to jen může být? Že by už pod tou krabicí Neesene? Nebo to byla léčka, která měla odvést pozornost a příběh ve skutečnosti začíná jinde?

Jerycho (12.02.2010 08:30)

Zdálo se mi, ještě docela před chvilkou, že jsem byl ve vězení v Madridu. Procházeli jsme se s ostatníma spoluvězněma po chodbách v kruhu, což byla jakási denní rutina. Mezi vězněma byly i ženy. Pak se roznesla zpráva, že jsou dva týdny svátky, a že teda můžeme odejít. Hned jsem se s pár vězeňkyněma domlouval na cestě vlakem do Brna. Vlak z Madridského nádraží vyrážel již za dvě a půl hodiny ... mezitím jsem byl někde bůhvíkde a domlouval jsem s někým takovou zvláštní zakázku. Jakási paní z jižní Evropy si přála předělat interiér svého vozu, chtěla ho vyskládat mozaikou. Tak jsem domlouval s nějakým prostředníkem termín a podrobnosti, měl jsem na to tři týdny.

Pá (23.02.2010 11:23)

A tebe jako nebaví si jako povídat jako jó?
No, sny zrovna nejsou moje téma, protože ač se mi zdají, tak si je až na vyjímky fakt nepamutuju, jako, víš?
V jednom z posledních jsi vystupoval taky ty (v hlavní roli), no a dál bys po mně chtěl moc ... tak nic.
Taky jsem v tramvaji potkala pána, co říkal:
Komédie!
Divadlo!
Celá Praha je komédie!
A pak zdeptaně vystoupil.
A taky jsem slyšela ohňostroj a že na mě někdo volá
a to bylo takový příjemný...
Jako víš?
Jo, a to že by se jí hodila mozaika do auta, to byl můj nápad ;)

Pá (05.03.2010 10:51)

Ty se mnou nemluvíš?
Protože si dělám legraci?
Včera jsem chtěla po paní v pekárně šnekový pudink a oni ho tam neměli...

Jerycho (07.03.2010 00:00)

Šnekový puding? No ty jsi číslo. Já mám teď sny jaksi zpřetrhané a pamatuji si jen střípky, třeba jak odemě běžela moje krysa do kuchyně mých rodičů v paneláku a zaběhla si pro něco za sporák. Jinak mi za oknem roste mango a zázvor. A zavírají se mi oči. Nojo, je půlnoc. Tak dobrou noc ...

hlavní hrdina na scéně? (10.03.2010 12:39)

Propadal se pomalu do snů, do spánku, do hlubších a hlubších vrstev nevědomí, a ani už neví co všechno se mu zdálo, zbyly jenom pocity, takové osobní, těžko vysvětlitelné, pamatuje si všechny naprosto přesně, ale těžko by hladal slova, kterými by je popsal (no, kdyby se víc snažil...); a pak vracení se do dne, do svítání a do raního zpěvu kosů, navracení se z hlubiny, takové příjemné, konejšivé, ve vyhřáté posteli je pěkně, nechce se mu vstávat, je to zvláštní, je ráno a on se probouzí skoro bez energie.

Jerycho (06.07.2010 13:45)

Ano, je to zvláštní, ačkoli jsem spal až do půl desáté, nemám mnoho energie. Umýt v kuchyni nádobí jsem se odhodlal až v jednu odpoledne a stejně jsem ho neumyl všechno. Co se to v noci dělo? Trávím teď mnoho času na surbaharové lodi, na svém létajícím koberci. Ačkoli jsem to tušil, jsem přesto stále v údivu nad tím, že odhaluji nové melodie. Tónů je jen pár, ale cest skrze ně tisíce. Včera jsem byl venku, udělal jsem si výlet na kole. Byl svátek, všude lidi. Nejzajímavějším momentem mé cesty byl však odpočinek na břehu řeky a pozorování černého psa, jak radostně skáče do vody pro hozený klacek. Vše ostatní, co jsem po cestě potkal se pozvolna rozplynulo. Vzpomenu-li si na včerejšek, pak si vybavím především toho psa.

Pája (07.12.2010 15:53)

Vzpomenu-li si na včerejšek, vybaví se mi především zasněžený les. Ticho okolo, sem tam pípnuvší ptáci a vzdálený zvuk přelétávajících letadel. Taky zvuky vloček, jak mi padaly na kapuci. Napadlo mě, že je zvláštní, že když napadne sníh, zalezeme a ani nás nenapadne vychutnat si tu bílou pokrývku a její křupání a brodění se závějemi a mráz.
Mně je víc zima, když je kolem nuly, než když je velký mráz.
Dneska taje.
A jsem unavená.

home