Horizontální sublimace

"Když jsem se jednou vracel domů z cest, pocítil jsem kousek za nádražím touhu lehnout si na zem. Kráčel jsem mezi kolejema po jakémsi štěrku a představoval si ten uvolňující pocit, který bych zakoušel, kdybych si zde lehl, obličejem k zemi. Cítil bych ji nejen chodidly, ale celým tělem. Začal jsem uvažovat, jestli moje nutkání nemá jistou souvislost s touhou po fyzickém kontaktu s jinou bytostí. Co když tu jde pouze o výměnu energií? Třeba to, co hledám v doteku slečny, mi může poskytnout dobrý kontakt se zemí.

Pozdě odpoledne jsem odešel do polí za město a počal s alchymií. Ležel jsem na různých místech, v různých polohách. Bořil jsem obličej do hlíny..."
(1999)

První zkušenost s horizontální polohou na poli v roce 1999 byla intenzivní. Neležel jsem příliš dlouho, přesto jsem v sobě jasně cítil jakýsi zvláštní druh vítězství a k městu za soumraku jsem se vracel patřičně rozrušen. Nebyla to jen domněnka, ale výměna energií byla skutečná. Od té doby jsem s horizontální polohou začal vědomě pracovat a zpočátku jsem ji vnímal výhradně jako prostředek k vnitřní transformaci, k recyklaci energií a utišení ega. Chodil jsem po městě a chtěl jsem splynout s ulicí, lehnout si na zem a vrůst do ní, stát se plivancem, na který si kdekdo lhostejně dupne. Chtěl jsem poprosit náhodné chodce, aby po mě chodili, čímž jsem chtěl zasadit svému egu citelnou ránu, zpochybnit pocit jeho důležitosti. Nakonec se mi podařilo přesvědčit popeláře, aby mě zametl koštětem ze schodů a uprosil jsem jednu paní s pudlem, aby se se mnou nechala vyfotit. Jen jsem si lehnul na zem a její pes mě očuchával. Aby si na mě stoupla se mi už docílit nepodařilo, protože moje horizontální poloha vzbudila velký rozruch v blízké vinárně, chlapi se začali srocovat kolem a paní začala být již značně nervózní. Ještě o něco větší nejistotu jsem vzbudil ve dvou drsných borcích, kteří pokuřovali na lavičce a svlažovali zem hustou změtí plivanců. Když jsem je slušně poprosil, jestli by se se mnou nechtěli vyfotit, jak pod nimi ležím a plivají na mě, urychleně zhasli cigarety, vypadali velmi zneklidněně a tvrdili že by nic takového v životě neudělali.

Tyto zkušenosti mě zavedly do ústraní a začal jsem se věnovat horizontální poloze samotné, bez interakce jiných osob. Zážitky z "ležení" moje vnímání zjemňovaly. Začal jsem ve svém okolí objevovat i další lidi, pro které byl fyzický dotek jejich těla se zemí důležitý. Brzy pak vznikla malá brožurka o sublimaci mysli do vědomí planety, obsahující fotografie z "horizontálních" akcí několika umělců, doprovázené texty o doteku těla a země. (Tuto knížečku je stále ještě možné objednat si v nakladatelství Magda za cenu poštovného)

V roce 2003 jsem s principem horizontální polohy seznámil obyvatele Třeboně. Při performanci ve sklepě mohli diváci sledovat v hustém oblaku kadidla moje tělo sublimující do starého harampádí. O brožurky byl velký zájem.

Sublimace jako variabilní hodnota individuality
Při sublimaci dochází k posunu individuálního vědomí, spojeného v běžném stavu s limitem fyzického těla, do rozsáhlejšího celku. Pro sublimaci se Zemí je nejvhodnější horizontální poloha, která umožňuje nejintenzivnější fyzický dotek těla a Země a tím se stává snazším i spojení od sebe dosud izolovaných energií. V horizontální poloze také odpadá nutnost veškeré kontroly nad tělem, která má tendence mysl klamně fixovat do tělesné individuality. Při uvolnění svalstva si Země spontánně tělo přitáhne gravitační silou, vůle ke kontaktu je oboustranná. Spuštěním sublimačního procesu pak vědomí přetéká do bezprostředního okolí a spojuje se tak s nervovou soustavou Země, kterou tvoří na povrchu taktéž vzájemně propojené přírodní systémy s civilizačními vstupy, takže se hranice individuality může stát velice nejasnou. Posuny individuality se přímo odrážejí na osobnosti sublimátora, který tímto rozostřením hranic nabývá schopnosti recyklovat negativní energii (rozklad nezpracované energie do jiných forem) a harmonizovat svoje složky podle prožitých přírodních zákonů.
(výňatek z brožurky Aktivační funkce horizontální polohy pro sublimaci mysli do vědomí planety)