Dějiny hudby

Arvo Pärt Olivier Messiaen Béla Bartók Leoš Janáček Dmitrij Šostakovič Arnold Schoenberg Alban Berg Rodion Ščedrin Witold Lutoslawski Alexander Skrjabin ODKAZY
fotografie a texty pochází z nahodilých koutů internetu

Arvo Pärt (*1935 v Estonsku)


... Přes třicet let se Arvo Pärt pokoušel odstranit ve své tvorbě vše nepotřebné, až nakonec dospěl k vlastní estetice, kdy ticho mezi jednotlivými notami je stejně důležité a sdělující jako noty samotné. Pro jeho styl je typická vyrovnanost, jasnost, mystika, vnitřní klid a bohatství invence. Všechny skladby jsou přísně symetrické, nic není ponecháno náhodě. Patterny, algoritmy a číselné proporce jsou konstantami kompozičního myšlení, nezávisle na proměnách tvůrčích období. Snad nikdo jiný z žijících evropských skladatelů druhé poloviny 20. století se nestal tak hraným, oblíbeným a nahrávaným jako Arvo Pärt. Jeho kolegové mu mohou jeho invenci, originalitu, stálost stylu a duchovní náboj jen závidět. Navzdory faktu, že je skladatel "soudobé" hudby, je prostřednictvím svého umění přijímán snad všemi vrstvami klasicko-hudebního posluchačstva, aniž by se mu jeho hudba jakkoliv podbízela. Arvo Pärt je zkrátka skladatelský génius a dvojCD vydavatelství Naxos to dokazuje. Můžete s tím polemizovat, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat ...

"Když se přistoupí s láskou k mlčení, může vzniknout hudba. Často musí skladatel na tuto hudbu velice dlouho čekat. Toto zbožné očekávání je právě ona pauza, která je mi tak drahá."

... Když v roce 1984 vydalo ECM desku Tabula Rasa, měl Pärt již jasno o svém hudebním jazyku a také o okruhu témat. Předtím se od šedesátých let věnoval dodekafonii a hudebním kolážím, což v tehdejším Sovětském svazu nebylo snadné. Jeho hudba bývá často spojována s minimalismem, dostává přívlastky "meditativní" a "duchovní". Pokud bývá nějak popisována jeho kompoziční technika, začíná a končí se většinou u pojmu "tintinabuli", což je Pärtovo označení pro určitý způsob práce s harmonií. Hudba je na první poslech identifikovatelná svou tichostí, melodiemi upomínajícími na gregoriánské nebo ortodoxní chorály s občasnými mírnými disonancemi a také absencí výrazných emocí. Za poslední dvě dekády napsal Pärt jen málo instrumentálních skladeb a ještě méně jich je pro orchestr. Částečnou výjimkou je CD Orient Occident. Inspiraci bral Pärt téměř vždy z textů východního a západního křesťanství ...

http://www.arvopart.info/